Neúplné papírové květiny

Popis knihy

Deset let života, sedm mužů, kteří zanechali stopu, a jeden černý zápisník. Zapomeňte na dokonalé verše. Jsou nezahlazené, syrové a upřímné. Tato sbírka je otiskem protnutých cest – tichým místem, kde se lidé, kteří mě formovali, potkávají náhodou na stránkách plných lásky, tápání i usmíření. Možná v těch řádcích poznají sami sebe. A možná v nich najdete kousek svého vlastního příběhu. Neúplné papírové květiny jsou mým svědectvím o tom, jak snadné je ztratit samu sebe a jak těžké je se znovu najít.

Laura Bado

Jsem (a snažím se být) Já. Toulám se Prahou, mám ji hrozně ráda a je to moje doma. Poslouchám, když mluví, a nejzvláštnější je, když výjimečně mlčí. Vždycky u mě najdete skřipec do vlasů, sluchátka a telefon s kravím obalem, který má věčně pod dvacet procent baterie. Čím jsem starší, tím víc přicházím na to, že miluju hory – v létě i v zimě. Ráda se procházím a miluju mraky, mám jich plnou galerii, jedna moje kamarádka mě láskyplně nazývá mrakofilem. Jsem docela činorodá, maluju, kreslím, snažím se naučit hrát na kytaru a čtu si, i když mám pocit, že není moc o co stát. Hlavně ale sbírám všechny svoje vzpomínky: fotky, ústřižky, plakáty, lístky na vlak… A tyhle básně jsou vlastně totéž. Sto pět papírových vzpomínek, které vám teď dávám do rukou.