Zdeněk Čermák
Příbehy z Dalešické přehrady „Temná strana“
Popis knihy
Všechno, co si od vody vezmeš, budeš muset jednou vrátit i s úroky, které nepůjde zaplatit penězi. Úspěšná trilogie „Mezi hladinou a srdcem“ líčila svět Dalešické přehrady jako posvátné místo pokory a rybářského klidu. Ale co když byla tato idyla jen milosrdnou lží? Co když každý okamžik štěstí u vody byl jen dalším zápisem do dlužního úpisu, jehož splatnost právě nastala? Tetralogie „Temná strana“ je radikální literární dekonstrukcí mýtu o souznění člověka s přírodou. Tato kniha není rybářským dobrodružstvím. Je to existenciální balada o dlužníkovi, který se vrací domů, aby v tichu pod Wilsonovou skálou splatil poslední splátku. Je to dílo o tichu, které křičí, o hnilobě, která má svou vlastní temnou krásu, a o poznání, že z koryta vlastní duše nelze utéct. Vstupte do světa, kde hladina neodráží nebe, ale pravdu, kterou jste se báli spatřit.
Zdeněk Čermák
Autor se v této knize odvažuje k radikálnímu a riskantnímu literárnímu kroku. Zatímco v předchozí trilogii byl Phelipe nositelem autorova světla, učedníkem v tichých chrámech přírody a strážcem idyly, v tetralogii „Temná strana“ se toto pouto mění v tragické zrcadlo. Autor zde Phelipeho nevystavuje jen zkoušce charakteru, ale podrobuje ho totálnímu rozkladu. Je to pitva vlastního literárního světa. Autor se skrze své alter ego vrací k vodám, které dříve miloval, aby v nich tentokrát nalezl hnilobu, dluhy a mrazivou cizost. Tento dvojlomný vztah mezi tvůrcem a jeho postavou dodává knize mrazivou autentičnost. Autor už nepíše o rybaření jako o koníčku, ale o Phelipeho zániku jako o nevyhnutelném důsledku. fascinace hloubkou. Tím, že Phelipeho nechává fyzicky i duševně mutovat v bytost koryta, se autor definitivně loučí s literárním průměrem a klišé, aby uvolnil místo syrové, baladické výpovědi o ztrátě lidství.
O knize
Paradoxem mé tvorby je fakt, že jako první vznikla tetralogie „Temná strana“. Její napsání bylo řemeslně i psychologicky složité. Musel jsem v ní hlídat desítky provázaných motivů, plíživou biologickou mutaci hlavního hrdiny a syrovou estetiku tělesného hororu. Abych mohl napsat baladu o fatálním dluhu vůči hlubině, potřeboval jsem pro ni nejprve vytvořit zářivé zrcadlo. Napsal jsem proto trilogii „Mezi hladinou a srdcem“. Naplnil jsem ji světlem, pokorou, stříbrnými a zlatými příběhy, i když jsem věděl, že je plná rybářských klišé. Tato tetralogie celý ten pohádkový svět brutálně dekonstruuje. „Temná strana“ ukazuje, že každý okamžik štěstí u vody z trilogie, byl jen zápisem do dlužního úpisu. Vstupte do světa literární pitevny pod Wilsonovou skálou a pamatujte: všechno, co jste četli v trilogii, byla jen milosrdná lež, za kterou je teď potřeba zaplatit. Obě knihy tak tvoří neoddělitelný celek a jedna kniha nemůže být bez druhé.