Rusko a Evropa včera a dnes

Popis knihy

Jaké dědictví nám Pakt zanechal? To můžeme pozorovat na událostech v Evropě zejména v tomto století, kdy se Západem, zejména zeměmi NATO prosazuje odchod o politiky „sdílené bezpečnosti“ a „sdílené odpovědnosti“ se souběžným vyhrocováním vztahů s Ruskem s cílem tuto „říši zla“ strategicky zničit. V rejstříku norem mezinárodního práva se „zakotvuje“ pojem „kolektivní viny“, viny ruského lidu za zločiny svého režimu, což se projevuje různými druhy sankcí a osobního omezování hraničící s podněcováním k nenávisti k etniku, hanobením etnika a omezováním práv a svobody člověka. Jednalo se vpádem ruských vojsk na ukrajinské území o „ničím a nikým nevyprovokovaný akt agrese“, jak to tvrdí současná západní politická elita a mainstreamová média, či do této situace dotlačila Rusko protiruská hysterie a intenzivní přepisování historické paměti prosazované novým po roce 2014 kyjevským režimem? Evropa není schopna vnímat soudobé geopolitické reálie. Je totiž od dob první, a hlavně druhé světové války ekonomicky „vykořisťována“, geopoliticky marginalizována a vojensky „okupována“ Spojenými státy. Její úloha se v tomto důsledku dostala jen do pozice „mentorování“ a provádění politiky dvojího metru.  Z amerických „pout“ se vazal evropský těžko v dohledné době dostane. Východiskem, ač to zní pro dnešní politickou evropskou elitu jakkoli nepřijatelné, je těsná politická, ekonomická a občanská spolupráce s Ruskem, pochopit, že opravdovým garantem bezpečnosti v Evropě je i Rusko, které svoji geopolitickou, vojenskou ale hlavně surovinovou a odbytovou silou může Evropu zbavit amerického vazalství a přejít k politice „mírového soužití“.

Josef Vašíček

Josef Vašíček (16.9.1953) je bývalý československý a český diplomat, který dlouhodobě působil v diplomatických a poté obchodních a podnikatelských službách jak v západní Evropě (Belgie, Francie), tak i ve východní Evropě a střední Asii (Rusko, Ukrajina, Kazachstán). Zkušenosti a poznatky z těchto služeb ho přivedly k amatérskému hledání „historické pravdy“. Jeho studium historie se zpočátku zaměřila na hlavní milník české a československé státnosti spojený se životem a státotvornou činností Prezidenta Osvoboditele, které v demystifikované podobě podal v knize T.G. Masaryk-pokřivené zrcadlo jedné pravdy (vydána v roce 2020). Masarykovo zkoumání role a postavení Ruska v osudech Evropy jej přivedla na myšlenku podat alternativní, v porovnání s mainstreamovými narativy, ale dle něj pravdivý obraz o vztazích Ruska a Evropy na pozadí kontroverzního Paktu Ribbentrop-Molotov, paktu, který jako jediný dle těchto narativ rozpoutal společnými hitlerovsko-stalinskými silami druhou světovou válku. Kniha Rusko a Evropa včera a dnes: dědictví paktu Ribbentrop-Molotov názorně potvrzuje tragický odchod evropské politiky vůči Rusku od „závěti“ Prezidenta osvoboditele: „Rusko je součást Evropy, bez Ruska není Evropa“, odchod od politiky „sdílené bezpečnosti“, který narušuje rovnováhu sil v Evropě a provokuje jiné mocnosti, v tomto směru i Rusko, k odvetným geopolitickým a vojenským reakcím, jež na příkladu dnešního rusko-ukrajinského konfliktu ještě více mezinárodní bezpečnostní situaci destabilizuje.