Uroboros aneb Zpověď recyklovaného manžela

Popis knihy

Uroboros aneb Zpověď recyklovaného manžela tvoří série pečlivě vygradovaných příběhů, v nichž sledujeme osudem a ženami zmítaného hrdinu, neschopného pochopit sám sebe. Při čtení se spolu s ním ocitneme ve světě těch nejobyčejnějších lidských postaviček, které mají ty nejobyčejnější lidské vlastnosti a jsou natolik člověčenské, že se s nimi snadno ztotožníme. Doslova z každé stránky dostáváme dávku sarkasmu a černého humoru, zápletky jsou velmi čtivé, situace nečekané a jejich rozuzlení šokující. Uroboros patří k těm druhům knížek, které čteme se zatajeným dechem, nepustí nás, dokud nedojdeme k naprosto nepředvídatelnému konci. Vlastně spíš novému začátku, neboť všechny podrazy, podvody a nekalosti, s nimiž se hrdina ve svém bizarním literárním světě setkal, jsou skutečné a doléhají na nás. Čtenář má po přečtení knihy dost trpký pocit, ale současně zajásá, že nic tak neotřelého, absurdního, tragikomického a zábavného ještě nikdy nečetl. o o o „Miroslav Sehnal je patrně jediný soudobý český spisovatel, který dovede pracovat s rozsáhlejší satirickou vizí,“ míní literární teoretik doc. PhDr. František Všetička, CSc. „Vyvrcholením jeho cynického opusu je moment, kdy hlavní hrdina uprchne domněle z nějaké léčebny a bloudí současným městem, jež je zamořeno všelikými nepořádky a zlovolnostmi, které na nás dennodenně dotírají. Míra zavalujících událostí je natolik velká a zatěžující, že jako jediná cesta z ní ven je hrdinovo mrákotné probuzení v nemocnici, kde se rozhoduje, co s jeho životem…“ „Sehnal umí vyprávět, píše mu to, vyjadřuje se velice pěkně, zajímavě a poutavě,“ řekl renomovaný literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, CSc. „Neprohání své postavy po náledí banánových slupek ani nevyžaduje, abychom se při četbě už předem hýkavě plácali do stehen v každé komické situaci. Žádná laciná zábava to věru není…“

Miroslav Sehnal

Miroslav Sehnal, člen Obce spisovatelů ČR: Spolupracoval s redakcemi časopisů Melodie, Tvorba, Kino, Kulturní měsíčník a Literární měsíčník. Čs. televize realizovala podle jeho scénářů řadu publicistických, dokumentárních i zábavných pořadů. Především pro Čs. rozhlas napsal okolo 200 fejetonů a krátkých povídek. Knižně debutoval v almanachu Oheň (1975), k jeho samostatným knižním titulům patří: V kartách se (ne)podvádí (1990), Lidový receptář na poopiční stavy (1994), Nevinní (2000), Hodinu před svítáním (2007), V hodině svítání (2008), Hodinu pod drnem (2009), Hodinu v nebi (2011), Hodinu v pekle (2012) a Beztížná hodina (2013). Knihy Hodinu pod drnem a Hodinu v nebi vyšly rovněž v Polsku v překladu Jana Stachowského a také v Egyptě v arabském překladu syrského bohemisty Marwana Alsolaimana. (Více informací o osobě autora najdete na webu Wikipedie, v Průvodci po nových jménech české poezie a prózy nebo v Kulturněhistorické encyklopedii Slezska a severovýchodní Moravy.)